Mozková obrna

ZAJÍMAVOST

21. 5. 2024

Mozková obrna (dříve označovaná jako dětská mozková obrna - DMO), je považována za jedno z nejčastějších postižení hybnosti u dětí. Současné výzkumy uvádějí výskyt u každých 2 z 1 000 živě narozených dětí, což rozhodně není zanedbatelné číslo.

Postupem doby se, navíc, procento výskytu zvyšuje. Pro tento fenomén existují dvě základní příčiny:

1. Průměrný věk matek, který stále roste (vyšší věk rodičky je obecně považován za určité riziko skrze různé typy "poškození" plodu).
2. Úroveň lékařské péče, která dokáže zachránit čím dál více novorozenců (zejm. těch předčasně narozených, s nízkou porodní hmotností). Také právě skupina "ohrožených novorozenců" je riziková z hlediska výskytu různých vývojových poruch.

Podobně jako se některým postižením daří úspěšně předcházet (např. rozštěpům páteře, které bývaly způsobeny nedostatkem kyseliny listové), jiné se vyskytují častěji než dřív. Docela zajímavý úkaz, že

Napadá vás, jaké další poruchy jsou skrze lepší lékařskou péči "na vzestupu"?

Přečtěte si jako první, co je na blogu nového!

Mimořádné nadání

INFORMACE

14. 5. 2024

Mýtus, který bohužel stále odpovídá mínění většinové veřejnosti. A také mínění velké části učitelů...

NENÍ PRAVDA, že výborný prospěch u žáka poukazuje vždy na jeho mimořádné nadání. Zároveň NENÍ PRAVDA, že každý žák s nadáním má také výborný prospěch ve všech předmětech.

Faktorů, které mohou mít za následek zhoršení známek u mimořádně nadaného žáka, může být hned několik:

• tzv. dvojí výjimečnost dítěte (nadání se vyskytuje společně s některou poruchou učení - dyslexie, dysgrafie...)
• nerespektování osobnosti učitele (pokud nadaný žák nazná, že konkrétní vyučující není z nějakého důvodu hoden respektu, platí to samé také pro jím vyučovaný předmět)
• nechuť k "bezduchému" memorování (žák nevidí smysl v tom, proč by se měl některá témata učit přeříkávat zpaměti)
• nuda (žák se nudí, věnovat se příliš jednoduchému učivu mu nepřipadá smysluplné)
• vlastní vnitřní svět (může být natolik zahloubaný do vlastních myšlenek, že přestane dávat pozor)
• obtíže v nalezení místa v kolektivu (může přecházet do role třídního "šaška", aby si u spolužáků zajistil pocit přijetí --> ale učitel může situaci vyhodnotit úplně jinak)

Tyto faktory se samozřejmě nevyskytují u všech nadaných žáků. Každé dítě je jiné a každý žák je také jiný.

Mým dnešním cílem je pouze upozornit na rizika, která mohou vést k mylnému úsudku ohledně konkrétních dětí. A to jak ze strany rodičů, tak ze strany učitelů...

Dyslexie

ZAJÍMAVOST

7. 5. 2024

Dnes mám pro vás velmi zajímavou - a také velmi DŮLEŽITOU - informaci. Jak to tedy je s tím předpovídáním vzniku některé ze specifických poruch učení (dále jen SPU)?

• V Belgii byl proveden výzkum, který osvětlil několik základních otázek týkajících se rizika rozvoje SPU, zaměřil se tedy konkrétně na dyslexii.
• Zjistilo se, že prevence je nejlepším způsobem, jak se "vzniku" dyslexie vyhnout.
• Existují také jasně dané faktory, které nám již v PŘEDŠKOLNÍM VĚKU ukážou u každého dítěte, jaké je vlastní riziko rozvoje dyslexie.️️️

Samozřejmě, že tyto faktory nikdy nenesou stoprocentní riziko vzniku některé SPU. I přesto jsou jejich hodnoty natolik vysoké, že má smysl se o ně zajímat, a následně u takových dětí co nejdříve zahájit cílenou intervenci (čím dříve, tím lépe - už i od 4 let věku).️️️

Co je tedy potřeba zvládat, aby riziko "vzniku" dyslexie bylo co nejnižší?

1. fonologické uvědomování (schopnost rozlišovat postupně rýmy, slabiky, hlásky)
2. znalost písmen - již v předškolním věku
3. rychlé automatické pojmenování (a to jak písmene, tak i např. předmětu na obrázku)
4. asociativní učení/paměť - schopnost propojit dva podněty (nebo více) mezi sebou
5. roli hraje také rodinná dědičná zátěž (vyskytuje-li se některá SPU u jednoho z rodičů, hrozí až v 50 % také u dítěte)

-------------

Tato zjištění jsou dost průlomová, s ohledem na skutečnost, že v českém prostředí se SPU diagnostikují - a řeší - obvykle až od 2. třídy ZŠ.

Ve školce většinou v tomto směru nikdo s dětmi cíleně nepracuje. Přitom právě MŠ je obdobím, kdy je intervence nejúčinnější. A my jsme schopni zjistit, kdo je tzv. v riziku. Co nám pak schází, abychom mohli zavést efektivní intervenci a rozvoji SPU předejít?...

Lidství

ZAMYŠLENÍ

1. 5. 2024

Ještě i dnes si dovolím sdílet myšlenky z minulého týdne plného úžasných přednášek. Tentokrát půjde o J. A. Komenského.

Jan Amos Komenský bojoval za lidství v každém člověku. A rozlišoval přitom dva základní pojmy:

• LIDSTVÍ (které v podstatě činí člověka člověkem, podobně jako např. u kočky by to byla "kočkovitost"),
• LIDSKOST (jednání, které je lidské, je opakem toho nelidského).
• Přičemž LIDSTVÍ je nám dáno, ale LIDSKOST je úkol.

J. A. K. psal také o tom, že LIDSKOST není docela v pořádku, ale není ani docela ztracena (i po 350 letech velmi aktuální, že...? ).

Byl to neuvěřitelný myslitel. A spolu s panem profesorem Háblem, který nám přednášku dal, šlo zkrátka o dechberoucí zážitek. :)

Podstata dobra

ZAMYŠLENÍ

23. 4. 2024

Neratov a jeho poselství.

Tři věty, za kterými se skrývá tolik.

Neuvěřitelné místo.

Neuvěřitelný člověk. Inspirativní člověk. A, v neposlední řadě, lidový člověk.

Nejsem dnes v Neratově, ale právě mám za sebou přednášku pana Suchára, kterou pro nás zajistil zaměstnavatel v rámci několikadenní konference (děkuji moc! ).

A co si z přednášky odnáším?

• Nejvíce ve mně rezonuje myšlenka, jak obrovský rozdíl je mezi NEPRAVDOU a LŽÍ.
• LEŽ je totiž úmyslná (a zlá).
• NEPRAVDA úmyslná není.
• Je nadmíru důležité od sebe tyto dva pojmy oddělovat. Člověk, který lže, a takový, který "jen" mluví nepravdu (protože např. některou situaci vnímá jinak, než jak se ve skutečnosti stala), mají úplně jiné motivy. A právě motivy jednání přece nakonec určují, jestli je člověk dobrý, nebo zlý...

Neslyšící

ZAJÍMAVOST

16. 4. 2024

Již v jednom z dřívějších příspěvků (1. 11. 2022) jsem upozornila na to, že čeština je pro neslyšící* jako CIZÍ JAZYK.

Ze stejného důvodu může být pro neslyšící obtížné pochopit i psaný text. Také ten si totiž zachovává strukturu, skloňování a časování, jako má český (či jakýkoli jiný) jazyk.

Pro člověka, který se primárně dorozumívá znakovým jazykem, může být takový text zcela nepochopitelný.

Podobně je tomu s námi: může snad někdo říct, že ačkoli ještě neměl osvojená pravidla a slovní zásobu angličtiny, psané texty již s přehledem "louskal"?

-------------

Nechci zde opomenout také fakt, že někteří neslyšící se porozumění napsanému naučí výborně. Zároveň nemluvím o lidech ohluchlých až v průběhu života, kde je situace výrazně jiná, jelikož češtinu už někdy znali a aktivně používali.

Mým jediným cílem bylo upozornit na mýtus, který se (bohužel) v široké veřejnosti tak pevně uchytil...

*) Existují také neslyšící, pro které je čeština prvotním, mateřským jazykem. To znamená, že se odmalička učí český jazyk (ačkoli ho neslyší, můžou se naučit velmi dobrému odezírání a také samotné produkci), a ten znakový přidávají teprve později... Takových neslyšících se tento příspěvek samozřejmě netýká.

Vzdělávání

ZAMYŠLENÍ

9. 4. 2024

Na trhu je k dispozici čím dál více digitálních her pro děti (i dospělé), z nichž mnohé mají i skutečně velký vzdělávací potenciál. Otázka tedy zní, může hra zastoupit učitele?

Nedávný výzkum provedený v Nizozemí jednoznačně prokázal, jak důležitá role učitele skutečně je. Žáci byli rozděleni do dvou skupin. Jedni pracovali na vzdělávacích aplikacích samostatně, a druzí u stejných aplikací měli přítomného pedagoga (tzv. průvodce).

Kteří žáci dosáhli lepších výsledků? Jednoznačně ti, kteří měli u sebe podporu dospělé osoby. Právě podpora pedagoga vykazovala obecně nejvyšší přínos co do efektivity nabývání nových vědomostí - žádný z ostatních sledovaných znaků (okamžitá zpětná vazba, ukázání správného výsledku aj.) nebylo možné s přínosem fyzicky přítomného pedagoga srovnávat.

Učitelé jsou nezastupitelní. Mysleme na to. ;)

Autismus

INFORMACE

2. 4. 2024

Možná, že tohle jste věděli. Ale kdo z vás o sobě může říct, že autismu SKUTEČNĚ ROZUMÍ?...

-------------

Cílem dnešního dne je přiblížit specifika poruch autistického spektra (zkr. PAS) široké veřejnosti, jako i umožnit takovým lidem opravdovou společenskou inkluzi.

Jedině to, čemu ROZUMÍME, dokážeme plně respektovat. A proto se snažme co nejvíce POROZUMĚT autismu. Respekt si zaslouží každý. I autista.

Duální postižení

ZAMYŠLENÍ

26. 3. 2024

V jednom ze starších příspěvků (konkrétně 10. ledna 2023) jsem upozornila na to, že tatáž osoba může mít mentální postižení a zároveň k tomu i některou psychiatrickou diagnózu (depresi, schizofrenii, úzkosti...).

Jak je to ale s umisťováním takových lidí do vhodného zařízení? Patří do domovů pro osoby se zdravotním postižením (DOZP), anebo do psychiatrických léčeben? Nebo existuje ještě nějaká třetí varianta?️

V zařízeních, které se věnují lidem s mentálním postižením, obvykle personál není dostatečně proškolen ohledně diagnóz - a projevů - psychiatrického rázu. Také se bohužel často stává, že v důsledku "nepřijatelného chování" zařízení takového člověka vůbec nechce přijmout, anebo ho odmítne po několika dnech či týdnech pobytu.

V psychiatrické léčebně naopak často chybí zaměstnanci, kteří by znali zásady práce s lidmi s mentálním postižením. Často tam také chybí oddělení, které by bylo výhradně pro pacienty s mentálním postižením. Přitom v porovnání s ostatními pacienty se člověk s mentálním postižením chová jinak , mluví jinak, hůře se přizpůsobuje změnám a má další a další specifika, které nelze "jen tak" přehlížet.

Tato polemika má tedy velmi nerozhodný výsledek. A proto od chvíle, kdy jsem při stáži v Belgii potkala bývalé studenty programu mentálního postižení společně s psychiatrickými poruchami, doufám v přenesení této inspirace také do českého prostředí. Jsem přesvědčená, že jde o velmi zásadní propojení znalostí. Tohle u nás chybí...

Zrakové postižení

INFORMACE

19. 3. 2024

Záludná otázka?

Jako většinou, když se ptám tímto způsobem... NE.

Není pravda, že by byl každý člověk, který nosí brýle, považován automaticky za zrakově postiženého.

Přesto existuje skupina lidí, kteří brýle používají a mezi zrakově postižené se zařazují...

Jak to tedy je?

• Za zrakové postižení je považována jakákoli vada, kterou není možné i přes dostupnou (a použitou) korekci plně kompenzovat.
• "Korekce" v praxi obvykle znamená právě použití brýlí, nebo třeba dioptrických čoček. Mnohé zrakové vady se tímto způsobem dají vykompenzovat až do plného, tzv. normálního stavu.
• Plné kompenzace však nelze dosáhnout ve všech případech. Výpadkům zorného pole, rozvíjejícímu se šedému zákalu nebo například trubicovému vidění případné brýle nijak nepomůžou.
• A právě těmto lidem říkáme, že mají zrakové postižení. ;)

Podstata požadavku

ZAMYŠLENÍ

13. 3. 2024

Celé znění citace:

"Jestliže si chci od někoho něco vzít, musím mu to nejdříve sám dát, to znamená - jestliže od dítěte očekávám soustředěnost, cílevědomost a klid, musím mu to předvést, dát mu příklad toho, jak se to všechno dělá. Jestliže od dítěte očekávám pozornost, musím mu ji sám věnovat dříve, než ji budu žádat od něj. Zde musím rozlišovat důležité od nedůležitého a důležitému dát přednost."

Taková pravda, na kterou se (bohužel) tak často zapomíná. Nezdá se vám?

-------------

Jiřina Prekopová (1929-2020) byla velmi uznávanou osobností dětské psychologie. Nejvýznamnější "počin" v oblasti speciální pedagogiky přinesla díky usilovné propagaci tzv. terapie pevného objetí.

Možná nesouhlasím úplně se všemi jejími názory, přesto jsem přesvědčená o její důležitosti a nesporném vlivu na formování české společnosti, obzvlášť v oblasti výchovy dětí.

Co si o paní Prekopové myslíte vy? ;)

Koktavost

ZAJÍMAVOST

5. 3. 2024

Váháte, zda JE TO MOŽNÉ?

Pak se zeptejte některé ze světových celebrit. Své o tom ví např. Nicole Kidman, Anthony Hopkins, Bruce Willis nebo Rowan Atkinson.

Všichni tito herci (a také mnozí další, současní i z historie) v dětství koktavostí trpěli. A právě díky kurzům herectví se jim podařilo tuto vadu řeči postupně zcela překonat. ;)

Domácí vzdělávání

ZAMYŠLENÍ

28. 2. 2024

Dnes jsem se rozhodla pro "obrácený" příspěvek. Napadla mě totiž otázka, na kterou NEZNÁM ODPOVĚĎ, a zatím jsem nenašla uspokojující vysvětlení...

Proto se obracím na vás. Co víte o praktickém fungování domácího vzdělávání u žáků, kteří by jinak navštěvovali ZŠ speciální (tj. žáci se středně těžkým až hlubokým stupněm mentálního postižení)?

Mé myšlenky vedou tudy:

1. Někteří takoví žáci určitě v domácím vzdělávání jsou.

2. V ZŠ speciální má obvykle každý žák svůj vlastní vzdělávací plán (IVP), který se snaží naplnit.

3. Jak to tedy funguje s IVP v domácím prostředí?

4. Kdo vůbec IVP v takovém případě vytváří - pedagog školy, ve které je žák zapsaný (ačkoli ten žáka vlastně vůbec nezná)?

5. A kdo zajišťuje, aby byl naplňován vzdělávací potenciál žáka - třídní učitel (na dálku), nebo rodič (netušíc, jak na to)?

6. Jezdí také žáci s těžkým postižením do školy na pravidelné "přezkušování"?

7. Dočetla jsem se, že pedagogickou/metodickou pomoc by měla zajišťovat stanovená ZŠ speciální, případně SPC. Je to pravda? Jezdí nějaký speciální pedagog pravidelně za žákem domů? Nebo jak to v praxi vypadá?

Spousta otázek, ale minimum odpovědí. Budu vděčná za jakékoli vaše postřehy a zkušenosti (ideálně přímo z praxe, sama vím, jak moc se teorie a praxe mohou lišit).

Porucha autistického spektra

INFORMACE

7. 5. 2024

Jednoduchá, nebo záludná otázka?

Hned pro začátek si ujasněme, že "typický" autista prakticky neexistuje.

Rozdíly v chování jednoho a druhého totiž mohou být až diametrální:

• Někteří se vyhýbají očnímu kontaktu, jiní na očích doslova "lpí".
• Někteří zbožňují vlaky a vše kolem nich, jiní se zajímají například o dinosaury nebo o vesmír.
• Někteří jsou velmi inteligentní, jiní se pohybují spíše v nižších pásmech inteligence. Někteří milují fyzický kontakt (hýčkání, tulení), jiní ho naopak nesnesou.
• Někteří - ale ne všichni - dělají zvláštní pohyby rukama či tělem (poskakování, houpání, třepotání rukama).
• Někteří - ale ne všichni - mají oblíbenou hračku nebo jiný předmět, kterou s sebou všude nosí.

...A takto bych mohla pokračovat ještě dlouho... Mezi jediná vodítka, která spojují všechny autisty dohromady, nakonec patří určité potíže s komunikací, lpění na některých rituálech a nestandardní chování v různých situacích.

A právě proto byl výraz "autismus" nahrazen pojmem PORUCHA AUTISTICKÉHO SPEKTRA. "Spektrum" zde poukazuje na rozsah a škálu projevů, které mohou lidé s autismem vykazovat.

Speciální pedagogika

ZAJÍMAVOST

13. 2. 2024

RNDr. Bohumír Popelář nepatří zrovna mezi nejznámější osobnosti oboru. Přesto mu ale patří jedno významné prvenství. Byl to totiž právě on, kdo jako první použil pojem SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA (již v 50. letech minulého století).

Bez pana Popeláře bychom dnes nejspíš nemluvili o speciální pedagogice, natož pak o speciálních pedagozích a pedagožkách.

Možná, že bychom zůstali u některého z původních pojmů pedopatologie / nápravná pedagogika / defektologie / zvláštní péče aj.

Za sebe musím říct, že jsem za pojem "speciální pedagogika" upřímně vděčná. Rozhodně jsem raději "speckař" nežli "defektolog". :)

Specifické poruchy učení

ZAJÍMAVOST

6. 2. 2024

Když se nad tím zamyslíme, je zcela logické, že jednotlivé specifické poruchy učení (SPU) není možné diagnostikovat dříve. ČTENÍ, PSANÍ a POČÍTÁNÍ si totiž každé dítě osvojuje obvykle až v průběhu 1. třídy.

Pro testujícího je tedy nutnou podmínkou v podstatě "mít co zkoumat".

A pak je tu ještě ten DRUHÝ DŮVOD, na který mnozí zapomínají... Vývoj mozku totiž neprobíhá u každého jedince stejně. >> Může se stát, že mozek bude na nácvik nových dovedností připraven až o něco později než ostatní.

S tímto fenoménem sice počítá varianta odkladu školní docházky, ale už s ním málokdy počítá rodič nebo učitel, který přemýšlí nad SPU u malého školáčka.

------------

V populaci se relativně běžně vyskytují tzv. rizika vzniku SPU. Dají se zjistit (zpravidla u předškoláků a v 1. pol. 1. třídy), a je důležité o nich vědět, pokud jsou. "Předpovídají" totiž rozvoj některé poruchy učení.

Ale při správné, cílené a intenzivní intervenci je možné tato rizika i zcela odstranit - ve velké části případů. To se potom žádná SPU nerozvine, a školák může radostně pokračovat ve školní docházce.

Downův syndrom

INFORMACE

30. 1. 2024

Dříve znamenal Downův syndrom (dále jen DS) také šanci na dožití 25-30 let.

>>> Dnes, díky ohromnému pokroku (nejen) v oblasti lékařské péče, se lidé s DS běžně dožívají více než 50 let.

No není to úžasné?

--------------

Příčinou předčasného úmrtí totiž byly srdeční vady, které jsou přímým symptomem DS. Tyto vady se však daří lékařům úspěšně operovat, čímž lidem s DS prodlužují život na dvojnásobek.

Inkluze

ZAMYŠLENÍ

23. 1. 2024

Jistě, v naprosté většině případů to učitelé NEBUDOU chtít.

Podobně nebudou vyžadovat ani od žáka na vozíku, aby běhal při tělocviku.

Ale jak je to s těmi "méně evidentními" případy?

• Proč musí žák s hraničním intelektem zvládat vše jako jeho spolužáci?*
• Nebo žák s poruchou pozornosti, jak se může zvládnout soustředit po celých 45 minut?
• A co teprve specifika u žáka s poruchou autistického spektra?

PROČ je mezi "očividnými" a "neviditelnými" vzdělávacími potřebami TAK VELKÝ ROZDÍL?...

------------

*) Vím moc dobře, že tuto skutečnost nemůžu zobecňovat na všechny učitele. Je i nemálo takových, kteří vědí, jak dělat svou práci OPRAVDU DOBŘE. Díky za ně!

Mimořádné nadání

FAKTA a ZAJÍMAVOSTI

16. 1. 2023

ANO, může to být obtížné. Často to je obtížné. Jinak bych se ostatně ani neptala, že? ;)

Pojďme se tedy podívat na faktory, co depistáž (cizí slovo, které znamená právě aktivní vyhledávání) nadaných komplikují:

• Podvědomě si jako nadané představujeme dítě, kterému "na první dobrou" všechno jde a se vším si poradí. Ale tak to vůbec nemusí být...
• Málokdo si například představí mimořádné nadání u "čertíka", kterému ale nestačí nabízené aktivity, nudí se, a tak vymýšlí všelijaké "skopičiny". (Neplatí pro veškeré nežádoucí chování!!!)
• Dítě - i dospělý - se navíc může naučit své nadání docela efektivně skrývat. Například proto, aby "nevyčuhoval" z party kamarádů.
• U člověka s mimořádným nadáním se můžou vyskytnout také poruchy učení (dyslexie, dysgrafie aj.). Tato skutečnost se pak nazývá "dvojí výjimečnost". Ale řekněme si upřímně, který učitel/rodič je na takovou variantu připraven?
• Před samotnou diagnostikou nadání musí vždy vzniknout takzvané "podezření". Bez nominace konkrétně na nadání si ani v pedagogicko-psychologické poradně nemusejí všimnout, že jde o žáka mimořádně nadaného.

Ze všech těchto bodů vyplývá, že mnozí mimořádně nadaní "proplují" bez větších obtíží školským systémem i životem a nikdo si ani nevšimne, že také oni by si zasloužili individualizované podmínky.

Přitom mimořádné nadání opravdu neznamená pouze vysokou inteligenci, ale zahrnuje velké množství dalších, i život komplikujících, specifik (čtěte např. o potížích ve škole v příspěvku z 23. srpna 2022).

Dospívání v digisvětě

DOPORUČENÍ

9. 1. 2023

TIP OD SPECKAŘE:

• Knížka, která se vyjadřuje k nejdůležitějším otázkám ohledně vývoje dětí ve světě všudypřítomných digitálních technologií.
• Je stavěná coby přehledný průvodce pro rodiče dětí různého věku, ale zabaví se u ní kdokoli, koho tato problematika alespoň částečně zajímá. ;)
• Ačkoli příjmení působí cizokrajně, napsala ji Češka.
• Své názory opírá o výsledky mnohých výzkumů. Nicméně nechává prostor také lidem s odlišnými názory.
• Poukazuje na všudypřítomná rizika, zároveň navrhuje vhodná řešení.

Z mého pohledu by si tuto knihu měl přečíst každý mladý dospělý...

Tak neváhejte a shánějte Hry, sítě, p*rno od Michaely Slussareff!

Novoroční předsevzetí

ZAMYŠLENÍ

2. 1. 2023

Každý si může pod "skutečně důležitým" představit něco jiného. Také já sama bych mohla dosadit vícero oblastí: vztah, rodina, (smysluplná) práce, respekt, zdraví...

Poslední dobou se ale čím dál častěji odchyluji od svých cílů. Nedávám jim přednost, nepracuji na nich usilovně (a na některých nepracuji dokonce vůbec), nechávám se rozptylovat činnostmi, které NEJSOU důležité.

Chci to změnit. Potřebuji to změnit. Jakou změnu potřebujete udělat Vy? Co je pro Vás skutečně důležité?...

-------------

PS: Zase jsem to nestihla včas, budiž tedy mé předsevzetí "Karinové" namísto "novoročního".  O=)