Kombinované postižení

Downův syndrom patří mezi nejznámější typy kombinovaného postižení.

Kombinované postižení (nebo také souběžné postižení více vadami) je asi nejrůznorodější oblastí celé speciální pedagogiky. Charakterizují ho dvě a více různých typů postižení projevující se současně. Zahrnujeme sem různé vývojové vady (Downův syndrom, Edwardsův syndrom aj.), ale také např. jedince s mentálním a zároveň zrakovým postižením, se zrakovým a zároveň sluchovým postižením, anebo třeba s mentálním a zrakovým postižením, s narušenou komunikační schopností (tj. s vadou řeči) a ještě k tomu i s poruchou autistického spektra (PAS).

V některých případech spolu jednotlivá dílčí postižení nesouvisejí, ale většinou jde o soubor příznaků týkajících se nějaké jedné "poruchy" (jako např. u mozkové obrny, která je sama o sobě fyzického charakteru, ale jejímž doprovodným příznakem bývá často i porucha zraku, řeči nebo intelektu).

Jaký je rozdíl mezi kombinovaným postižením a tzv. těžkým postižením?

U jedinců, kteří mají těžké až hluboké mentální postižení, výrazně zhoršenou motoriku (zejména osoby "ležící", trvale upoutané na invalidní vozík) a většinou i další vážné postižení, pak hovoříme jako o skupině jedinců s těžkým postižením. Dalo by se tedy říct, že těžké postižení je významnou podskupinou souběžného postižení více vadami. Doprovodným příznakem těžkého postižení často bývá epilepsie..

Jak a proč souběžné postižení více vadami vlastně vzniká?

V principu se jedná o podobné důvody jako u všech typů postižení:

Příčiny prenatální (před porodem - nejčastěji způsobené nezodpovědným chováním matky v průběhu těhotenství)
Příčiny perinatální (během porodu - přidušení plodu pupeční šňůrou, nedostatečně opatrná manipulace s novorozencem ze strany doktorů aj.)
Příčiny postnatální (jelikož mozek se vyvíjí ještě roky po narození, kombinované postižení může být způsobeno úrazem hlavy, špatnou výživou nebo i vážným onemocněním).

Osoby s kombinovaným postižením často potřebují motorizovaný invalidní vozík - pokud tedy mají intelekt v pořádku.

V případě kombinovaného postižení existuje jedno nepsané pravidlo, že závažnější postižení většinou vznikají v prvních měsících těhotenství. Naopak např. v případě předčasného porodu (tj. pozdější měsíce těhotenství) bude většinou postižení spíše lehké až středně těžké.

Jak se kombinované postižení projevuje?

Kinetický písek je oblíbená pomůcka pro hraní mnohých dětí s kombinovaným postižením.

Jak jsem uvedla již v úvodu, jde o velmi rozmanitou skupinu osob. Je tedy velmi těžké zobecnit, jak a v čem se bude souběžné postižení více vadami projevovat. Pochopitelně bude velký rozdíl mezi takovým jedincem, který jen leží, a není sám schopen vyslovit ani jedinou hlásku, a takovým, který má lehké mentální postižení a k tomu třeba jen vadu řeči.

Důležitým souvisejícím pojmem, a vlastně i hlavním důvodem, proč skupinu jedinců s kombinovaným postižením vlastně vydělujeme zvlášť, je tzv. synergický efekt. Jde o (vždy přítomný) případ, kdy se jednotlivá postižení k sobě nepřičítají, ale jakoby násobí mezi sebou.

Nejlépe pochopíme synergický efekt na libovolném příkladu. Víme například, že u zrakového postižení bývá "nahrazujícím" smyslem sluch, a u sluchového postižení zase zrak. Ale mohli bychom osobě hluchoslepé (tj. s duálním senzorickým postižením, což je postižení kombinované) informace předávat pomocí sluchu nebo zraku? Konkrétně v tomto případě se uchylujeme k dalšímu náhradnímu smyslu - hmatu. Ale práce s touto osobou bude výrazně obtížnější, než kdyby měla jen jeden typ postižení. A také přijímání informací z okolního světa bude výrazně omezeno samotným charakterem duálního postižení.

Jak vypadá život jedince s kombinovaným postižením?

Souběžné postižení více vadami většinou detekují buď genetické testy v těhotenství (vrozené syndromy), porodník (komplikace při porodu) anebo pediatr (ne-běžný vývoj). U této skupiny prakticky nedochází k "přehlédnutí", což pro rodiče dětí s kombinovaným postižením představuje nejen určitou úlevu, ale také příležitost začít s vhodnou intervencí co nejdříve.

Pracovnice rané péče zapůjčují pomůcky i přímo do rodin.

Rané dětství

Rodičům je ihned nabídnuta spolupráce se střediskem rané péče. Sociální pracovnice pak za rodinou jezdí domů, radí, jak se k dítěti chovat a jak ho rozvíjet, zapůjčují vhodné pomůcky a celkově fungují jako první orgán, který je tu skutečně pro rodinu - a to až do 7 let věku dítěte. Kromě rané péče pak v závislosti na typu postižení mohou v rodině intervenovat také další odborníci - fyzioterapeuti, neurologové, psychiatři... Avšak tito lidé většinou nejezdí do domácího prostředí, spíše rodina navštěvuje jejich pracoviště.

Děti s kombinovaným postižením vyžadují speciální přístup.

Období školní docházky

Vhodným typem mateřské i základní školy bývají pro děti s kombinovaným postižením školy speciální, které jsou na povahu postižení lépe připraveny nejen materiálně, ale také personálně - speciální pedagogové znají metody práce se žáky, kteří se (většinou) opravdu nemůžou učit hlavně číst nebo počítat. U výuky žáků se souběžným postižením více vadami pak využíváme celou řadu terapií, názorné vyučování i činnostní učení, ale v první řadě dbáme o klidné a bezpečné prostředí pro dítě/žáka. Druhou variantou vzdělávání zůstává výuka v běžné, tzv. spádové škole. Ať tak či tak, od 3 let mohou rodiče nechat zapsat své dítě do specializovaného speciálně pedagogického centra (SPC), které nadále funguje jako poradní orgán pro rodiče i učitele, a zároveň s ním jsou rodiče i škola v úzkém, pravidelném kontaktu.

V dospělosti

Po školní docházce, která je většinou v praxi prodloužena až do věku 26 let, nastávají prakticky dvě možnosti budoucnosti: buď zůstane jedinec s kombinovaným postižením v domácím prostředí v péči rodičů, anebo se dostane do stacionáře, který může fungovat na bázi denní, týdenní nebo celoroční (tzv. domov pro osoby se zdravotním postižením - DOZP). Některé DOZP nabízejí omezenému počtu svých klientů také možnost dožití, což představuje velkou naději zejména pro starší rodiče, kteří se obávají o budoucnost svého dítěte po jejich odchodu.

A jak je to s pracovním zařazením?

U jedinců se souběžným postižením více vadami se většinou nepředpokládá zapojení do otevřeného trhu práce. Pokud to úroveň jejich motoriky i další specifika dovolují, může jim být nabídnuta práce v tzv. chráněné dílně (kde více než 60 % zaměstnanců má nějaký typ zdravotního postižení), anebo vytvořeno chráněné pracovní místo speciálně jim na míru - v "běžném" provozu. V tomto ohledu opravdu záleží na konkrétním případu, jeho možnostech a dovednostech.

další příspěvky o kombinovaném postižení ->