Blog

Aktivní filtr: Poruchy pozornosti (ADHD, ADD)

Poruchy pozornosti

ZAJÍMAVOST a INFORMACE

5. 9. 2023

... a u dívek je zase častější porucha ADD.

Jaký že je mezi těmito dvěma pojmy rozdíl?

ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) je porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou. Takové dítě obvykle "vydrží" u jedné činnosti velmi krátce, jeho pozornost (a tělo , nebo alespoň jeho části - ruka , prst ...) se obvykle rychle pohybuje po okolí. Ve školním prostředí je obvykle takový žák považován za neposedného, vyrušujícího, zlobivého. >>> Podobné chování nicméně nepoukazuje vždy na ADHD, příčina může být úplně jinde (např. touha na sebe upozornit).

ADD (Attention Deficit Disorder) je také vlastně ADHD, které však postrádá onu složku hyperaktivity. Také ADD je porucha pozornosti, nicméně ztráta pozornosti zde nevyúsťuje v žádné hlučné či vyrušující projevy. Dítě se obvykle zahledí a zkrátka přestane vnímat, co se děje kolem něj. >>>Také toto chování může mít zcela jiné příčiny (např. epileptický záchvat).

Pokud se nad výše uvedenými fakty zamyslíme a sami zavzpomínáme na období naší školní docházky, jistě bychom statistikám dali za pravdu - vždyť hyperaktivita je opravdu častější u chlapců než u dívek...

Nakonec bych ráda připomněla, že oba syndromy ADD i ADHD žádným způsobem neovlivňují intelekt dítěte (ani dospělého) . O tom, že však žáci s AD(H)D často dostávají horší známky, než si zaslouží, napíšu zase někdy příště.

Víte, že porucha ADHD se vyskytuje 3x častěji u chlapců než u dívek?

"Je to ale smutná epocha, když je snadnější rozbít atom než zničit předsudky." (Albert Einstein)

Předsudky a (nejen) postižení

ZAMYŠLENÍ

25. 4. 2023

Alberta Einsteina asi představovat nemusím. Zajímavá je u něj pravděpodobnost Aspergerova syndromu - prokazoval určité "typické" znaky. Avšak diagnostikován nikdy nebyl, a jelikož už nežije, zůstáváme pouze u domněnek..

PŘEDSUDKY jsou pak téma, které se objevuje napříč všemi druhy zdravotního postižení. A nejen mezi nimi, předsudkům se nevyhne prakticky nikdo.

O kolik snazší by však bylo, kdyby předsudky nebyly tak pevné?
A co by se změnilo, kdyby neexistovaly vůbec?
Byl by dobrý nápad vyvarovat se svým vlastním předsudkům a "škatulkování"?
A jaký by mělo efekt, když by nikdo nepoužíval předsudky vůči nám?...

ADHD vs. LMD

INFORMACE

4. 4. 2023

ADHD => porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou (Attention Deficit Hyperactivity Disorder)

LMD => Lehká Mozková Dysfunkce

Opravdu je mezi těmito pojmy rozdíl, a ne zrovna malý. Přesto se pojem LMD v posledních letech víceméně vytratil, a nahradil ho právě americký výraz ADHD.

Jak je to tedy správně?

Pojem LMD v podstatě zastřešuje pojem ADHD.
ADHD znamená potíže v oblasti koncentrace pozornosti, hyperaktivity a impulzivity.
Všechny projevy ADHD jsou velmi často přítomné také u syndromu LMD - tj. zhoršená pozornost, hyperaktivita, impulzivita. Kromě nich se však u LMD vyskytují ještě i specifické poruchy učení, poruchy řeči, paměti, motoriky a také opoždění emocionálního vývoje (emocionální labilita, sklony k úzkostem).
Jedinec může mít LMD také v případě, že nesplňuje všechna "kritéria" projevů. Jde hlavně o příčinu, a tou je oslabení centrální nervové soustavy.

Odhaduje se, že až 50 % jedinců s diagnózou ADHD může mít nějakou formu LMD.

Z druhého pohledu se odhaduje, že zhruba 80 % jedinců s LMD je hyperaktivních.

Tyto diagnózy se tedy mezi sebou nevylučují, ale zkrátka nemají stejný význam. Zapamatujme si to.

----------

PS: Celou problematiku jsem výrazně zjednodušila a zobecnila. Pro studijní účely doporučuji spíše odbornou literaturu.

Více o AD(H)D

Víte, jaký je rozdíl mezi pojmy ADHD a LMD?

více o Lehké mozkové dysfunkci

Co si myslíte o tom, jestli je snazší mít poruchu viditelnou na první pohled, anebo "schovanou"?

Poruchy obecně

MOJE I VAŠE ZAMYŠLENÍ

21. 3. 2023

Ku příležitosti světového dne Downova syndromu, který se koná právě dnes (21.3.), mě napadla otázka, na kterou docela určitě neexistuje jasná odpověď.

Mám nějaký svůj názor, ale zajímá mě také ten Váš. Z každého jednotlivého pohledu totiž toto téma působí úplně jinak...

Pište své postřehy a náhledy do komentářů, pojďme se vzájemně obohatit!

Taky jsem nad tím dřív přemýšlela. Jevi se mi odpovědět, ze je snazsi "viditelne" post. Což může byt tělesné, zrakove, prip. sluchove (kdyz se mezi sebou dorozumivaji znakovym jazykem - to zaujme), kombinovane nebo viditelne syndromy. Společnost má s nimi většinou okamzite porozumeni a i litost (což ne každý s post. má rád), ale jsou jakztakz respektovani (chapeme, ze maji prednost v MHD.. ale ne každý třeba umí nabidnout pomoct, jednat s nimi). Vcelku se jedna o fyzicke nebo smyslové bariery - problém v bezbarierovosti a příjmu informací. Na druhou stranu jsou tu "neviditelna" post. To může být mentální postižení, poruchy autistickeho spektra, sluchove post (má sluchadla, indukcni smycku - ale neslyší třeba v hlucnem prostředí a nebere se na to ohled), porucha pozornosti spojena s hyperaktivitou/ADHD, poruchy chování, specificke poruchy uceni/SPU..Když je osoba s mentalnim post./MP, zodpovednost jejich jednání bývá presunuta na pečující (nebo osobni asistenty či jiný doprovod) - ti dostanou vynadano, ze je nevychovany - spolecnost nevi, ze by meli byt shovivavi, kdyz to neni navenek videt.Když nemá mentální post., tak záleží, jaké má taková osoba projevy (autismus - klidny vs. agresivni), jak je zaclenitelna do koletivu (Pch), příp. jak moc je svým post znevyhodnovana a jak to cele vnima Takže mi přijde, že záleží na mire post (lehke-těžké post) a zda má byt to post. lehci pro tu osobu (2. pripad s MP - nemusi si to uvedomovat) nebo pro její okolí (1. případ + 2. případ bez MP) Je tady tolik faktoru, že vlastně nevím asi nejvíc záleží na sebepojeti toho čl. s post. (jak sam sebe vnima - uplatnitelny, samostatny..) a jak se dokáže zaclenit do spol (PAS - nutna velká dopomoc vs. Down. s. - usmevavi, pratelsti..) - at už u "viditelneho" či "schovaneho" post

Lucka

Myslím, že to, čemu lidé "rozumí" na první pohled, je pro ně obecně snadněji akceptovatelné.Takže snadněji například pustí sednout viditelně těhotnou ženu (než ženu ve 2. měsíci, která vypadá jako "ta dnešní mládež, co je líná se zvednout") a u těch Downíků je to většinou dost poznat na první pohled.Myslím, že např. autisté v kombinaci s mentální retardací to mají extrémně těžké ...

Marky

Za mě jednoznačně lidé s "viditelným" postižením, protože jsou společnosti snaze přijímání. Naopak lidé se skrytým "postižením" se mnohdy potýkají s mnohem většími bariérami ve společnosti. Za skryté " postižení" považuji ( kromě výše uvedeného) také psychiatrické poruchy, duševní onemocnění a také osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením. Bohužel naše společnost k těmto lidem není tolerantní a zavrhují jakoukoliv pomoc. V současnosti sice existují sociální služby i pro tyto osoby, ale stále je jich nedostatek. Navíc média velmi napomáhají různým předsudkům ať jsou namotaná proti Romům, narkomanům nebo i lidem s duševním onemocněním. Krásně se to projevilo, když jsme začali pomáhat uprchlíkům z UA. Domnívám se, že je zde nutná velká osvěta, a to nejen v laické veřejnosti, ale i mezi odborníky.

Sisi

Novoroční přání

nebo spíše "RADMILOVÉ"?

3. 1. 2023

Psali jste do komentářů, co byste chtěli všem popřát Vy...

Co z toho vzniklo? Podívejte se sami!

Rozdávejme radost způsobem, který nic nestojí =)

Víte, že projevy ADHD do dospělosti zcela vymizí zhruba u jedné třetiny?

ADHD

ZAJÍMAVOST

8. 11. 2022

Odhaduje se, že poruchu ADHD mají v Česku necelá 3 procenta obyvatel. Zhruba třetina dětí se z této poruchy do dospělosti "vyléčí", tzn. přestanou mít typické projevy. Další cca třetině se příznaky zmírní + v průběhu času změní. A poslední třetina s příznaky zůstává -> avšak ty jsou v dospělosti taktéž odlišné*.

Co ovlivňuje to, jestli ADHD "zmizí"?

ADHD patří mezi neurovývojové poruchy (konkrétně neurovývojové opoždění), tj. pokud mozek opožděně dozraje, ADHD se vytratí. Pokud dozraje pouze částečně, ADHD zmírní své projevy.
Velkou roli hraje také obeznámenost (vědomí, že mám poruchu a že tudíž v některých oblastech nemůžu dosahovat stejných výkonů jako moji vrstevníci, má na mě velký psychoterapeutický účinek) a cílená terapie (léky, speciální metody a formy práce, hledání kompenzačních mechanismů na vyrovnání se se svými slabinami). Bohužel se však nedá říct, že usilovnější práce znamená také jistojistý ústup ADHD...

*) Oproti dětskému věku, kdy se ADHD projevuje spíše hyperaktivitou a impulzivitou, je v dospělosti primární přímo porucha pozornosti, ve smyslu neschopnosti udržet myšlenky nebo dokončit započatý úkol.

Inkluze

INFORMACE (KLADY)

27. 9. 2022

Minulý týden jsme věnovali pozornost záporům inkluze, tentokrát se pojďme podívat naopak na to, co nám (resp. všem, koho se týká) tento proces přináší...

Pozitiva jsou například následující:

Inkluzivní přístup umožňuje danému jedinci cítit se ve společnosti výrazně lépe.
Jedinec pak může podávat také lepší výkony (souvisí s předchozím bodem).
Inkluze probouzí v lidech lidskost, ať už to zní jakkoli zvláštně...
Učí lidi empatii, vzájemnému respektu a úctě (souvisí s předchozím bodem).
Je důkazem vývoje společnosti jako takové, která se po dlouhá tisíciletí posouvala od odstraňování lidí s jakýmkoli "defektem" až k jejich postupnému přijetí.
Právě z pohledu společnosti umožňuje využít naplno potenciál každého jednotlivce, který tuto společnost tvoří (protože i společnost je právě tak silná jako její nejslabší článek).

Na tomto místě je ještě důležité říct, že inkluze /ve školství/ se netýká pouze různých typů postižení, ale například i jedinců s odlišnou barvou pleti, s jiným sociálním zázemím... Zkrátka čímkoli, co jim pomyslnou startovní čáru posouvá dál v porovnání s většinovou populací.

Já ve správnou inkluzi věřím. A co Vy?

Co si myslíte o tom, co je na inkluzi ve školství dobrého?

Co si myslíte o tom, jaké má inkluze ve školství zápory?

Inkluze

INFORMACE (ZÁPORY)

20. 9. 2022

Inkluze - jedno z aktuálně nejkontroverznějších témat českého školství. Někde funguje dobře, jinde špatně, a někde nefunguje vůbec...

Jaká jsou její základní negativa?

Společnost ani školy na ni nebyly - a stále spíše nejsou - dostatečně připraveny.
Lidé nemají rádi změny, o to méně pak změny "vynucené" (státem, legislativou apod.).
Může snižovat celkovou úroveň znalostí a dovedností žáků ve třídě.
Vyžaduje více finančních prostředků.
Existuje reálné riziko šikany dítěte s postižením, což mu následně rozhodně neprospívá.
Také může u žáka s postižením způsobovat nízké sebevědomí či různé neurotické potíže, i až depresivní stavy.

K POZITIVŮM inkluzivního vzdělávání se dostaneme zase příště, tedy přesně za týden.